Proč emisní pokuty nemají smysl?

Český automobilový průmysl v roce 2024 dosáhl historicky rekordních výsledků ve výrobě osobních automobilů, což jasně deklaruje jeho robustnost a zásadní význam pro domácí i evropskou ekonomiku. Paradoxně však tento úspěch zastíní narůstající obavy z regulatorního prostředí, zejména pak z dopadů politiky sankcí za nenaplnění cílů v oblasti prodejů vozidel s elektrickým pohonem. Sdružení automobilového průmyslu (AutoSAP) považuje tyto pokuty za kontraproduktivní a naléhavě volá po revizi současného přístupu.

Disproporce mezi regulací a reálnou Poptávkou: Klíčovým argumentem proti stávajícím regulačním mechanismům je zjevná disproporce mezi ambiciózním regulatorním tlakem na podíl elektromobilů na prodejích a klesajícím zájmem zákazníků o jejich koupi. Martin Jahn, prezident Sdružení automobilového průmyslu, přímo uvádí: „Ukazuje se přitom, že rostoucí regulatorní tlak na podíl elektromobilů na prodejích přichází ve chvíli, kdy zájem zákazníků o jejich koupi naopak klesá." Tento rozpor vytváří pro výrobce extrémně složité prostředí, které je dále umocněno rozkolísanými dodavatelskými řetězci, negativními dopady geopolitických konfliktů, pomalým ekonomickým vývojem a přetrvávajícími vysokými cenami energií.

Proč jsou pokuty kontraproduktivní? Ukládání pokut za nízký podíl elektromobilů v těchto podmínkách nepředstavuje efektivní nástroj k akceleraci přechodu na elektromobilitu. Naopak, může mít řadu negativních dopadů:

• Zpomalení investic: Výrobci, namísto investic do inovací a rozvoje nových technologií, mohou být nuceni alokovat prostředky na pokrytí pokut, což brzdí celkový technologický pokrok a konkurenceschopnost.

• Zvýšení cen vozidel: Snaha vyhnout se pokutám může vést k umělému navyšování cen konvenčních vozidel, nebo naopak k dumpingovým cenám elektromobilů, které neodrážejí reálnou poptávku. To v konečném důsledku dopadá na spotřebitele, kteří čelí vyšším cenám.

  
  

• Deformace trhu: Umělé prosazování jednoho typu pohonu bez ohledu na preference zákazníků může deformovat trh a vést k neefektivnímu využívání zdrojů.

• 
  

  Nezamýšlené důsledky: Martin Jahn kritizuje regulatorní rámec, který často nelze naplnit nebo je ve vzájemném rozporu, a volá po odstranění jeho nezamýšlených negativních dopadů.

  
  

Požadavky sdružení Automobilového průmyslu na Evropskou komisi: S ohledem na uvedené skutečnosti Sdružení automobilového průmyslu naléhavě vyzývá Evropskou komisi k přijetí konkrétních kroků v roce 2025:

1. Jasná deklarace: Nezbytné je jasně deklarovat, že pokuty za nízký podíl elektromobilů jsou za daných podmínek kontraproduktivní.

   
   

2. Revize systému cílů CO2: Je nutné předložit revizi systému cílů CO2 pro výrobce vozidel, která zajistí skutečnou technologickou neutralitu a dá zákazníkům možnost volby pohonu jejich vozidel.

   
   

3. Návrh skutečné průmyslové politiky: Komise by měla přijít s návrhem průmyslové politiky, která podpoří konkurenceschopnost výroby v EU vůči globální konkurenci a povede ke snížení cen nakupovaných vozidel pro zákazníky. Základem takového návrhu musí být revize stávajícího regulatorního rámce a odstranění jeho negativních dopadů.

   
   

Závěr: Jak zdůrazňuje Martin Jahn, "další evropský regulatorní maraton tak, jako jsme toho byli svědky mezi lety 2019-2024, nepomůže ani klimatu ani průmyslu a v neposlední řadě ani zákazníkovi". Budoucnost automobilového průmyslu v Evropě, a s ním i dosažení environmentálních cílů, spočívá v pragmatickém přístupu, který respektuje tržní realitu a podporuje inovace spíše než plošné sankce. Flexibilita, technologická neutralita a zaměření na skutečné potřeby zákazníků jsou klíčové pro udržení konkurenceschopnosti a prosperity sektoru.